Guild Wars 2 – žít či nežít …

Říká se, že kdo ‘doopravdy paří‘ a hrám věnuje (někdy spíš obětuje) výraznou část svého času, ten nemá žádný (sociální) život. Jeden můj dobrý přítel by však s tímto tvrzením zásadně nesouhlasil, řekl by:  „Já že nemám život? Já jsem Hráč. A díky tomu mám tisíce životů !“ Svým způsobem má pravdu …

Ptám se však: Může být znovu a znovu ohromen ten, jež stál osamocen tváří v tvář samotné Dark Majesty, kdo se spustil až na samé dno Molten Core, kdo vlastnoručně vypráskal povaleče  z pirátského přistaviště Tortage, ten který proplul hlubinami a chrámy Trials of Atlantis, a bojoval před Odin's Gate, ten jež pokořil hradby stínového města Inevitable City, zda-li může být znovu ohromen Dovahkin ?

Co ještě může hráče překvapit a hlavně pobavit? Co je motorem a touhou k opětovné námaze zdlouhavého výcviku (vývoje) toho nejzelenovatějšího zelenáče v demigod - hrdinu schopného probořit hradby, vypít na posezení soudek temného piva a jediným upřeným pohledem rozetřást kolena a zrychlit dech místní kypré děvy? To musí mít nějaký důvod, nějaký silný podnět, něco zvláštního, co nás láká k objevení dalšího světa, který může ale i nemusí být podobný těm, které už dávno známe. Přemýšlejme ...

Proč žít v Tyrii:

• PvE: Dynamické eventy které mají stávající vliv na okolí, osobní příběhy vaší postavy, masivní instancované dungeony a jejich příběhový versus průzkumný (hard) mód, rozmanitý svět, plnohodnotné podvoní lokace, a hlavně dynamický level postav v závislosti na obtížnosti prostředí (síla postav s vysokým lvl bude v dungeonech pro nízké lvl automaticky efektivně snížena, aby pro ně tento obsah nebyl triviálně jednoduchý a aby mohli např.v dungeonu doprovázet známé kamarády s nižším lvl).
• PvP: Užijete si od strukturovaných PvP módů a turnajů družin, až po masivní WvWvW (válka tří světů - serverů) o hrady, pevnosti, věže a strategické zásobování, včetně používání obléhacích strojů. Za zmínku též stojí i solidně vysoký TTK faktor (time-to-kill - čas nutný k zabití soupeře), který je okořeněn i zvláštním "dobíjecím" systémem - přemožený hráč má  na zemi ještě prostředky ke kousání, škrábání a dalším způsobům jak se vyhnout finální smrti. V PvP taktéž funguje tzv. upscalling systém - postavy s nižším levelem jsou podle potřeby efektivně povýšeni na maximální lvl, aby si i oni mohli vyzkoušet férový boj.
• Žádné nucené grindění a další časové překážky uměle zvedající výdrž hry, naopak k téměř veškerému obsahu máte přístup okamžitě, bez nutnosti hodiny a dny farmit jinde potřebné vybavení, dovednosti, povolenky a další umělé propustky obdobného typu. Všechny postavy mohou používat širokou škálu zbraní a tím pádem mění své zaměření, všechny postavy se umí léčit a ačkoliv každá vyniká v jiných rolích a situacích, klasický archetyp fantasy her: "válečník - léčitel - mág" se nekoná.
• Společnosti ArenaNet a NCsoft již solidní online hry v minulosti vytvořili (hlavně první Guild Wars). To sice neznamená, že každá další hra od těchto týmů bude automaticky úspěšná, ale na druhou stranu, kdo již jednou dokázal vytvořit online hru, dokáže to znovu (a možná lépe), nejedná se o nováčky v oboru.
• Za Guild Wars 2 se neplatí žádné měsíční poplatky. Koupíte si hru a tím vaše náklady končí, což jistě potěší.

Proč se Tyrii vyhnout:

• Tzv. "azijské" pojetí her vzbuzuje v mnozích evropských a dalších hráčích odpudivou pachuť nepochopení cizí kultury (například já bych dozajista zvracel). Šílené copánky, spoře odděné holčičky s očima panenky barbie vlekoucí dvoumetrový obouručný meč, připomínající spíše pádlo,.., pravda v GW2 to není až takové, ale jisté známky "azijskosti" zde přeci jen najdete (například Asurové).
• Cestování v Tyrii (hlavní kontinent Guild Wars) není vyřešeno zrovna nejšťastněji. Systém objevování tzv. check pointů, kterých je požehnaně a pomocí nichž se pak kdykoliv můžete instantně přesouvat z jednoho místa na druhé, sice funguje, ale cítíte se pak jako pouhá šipka na mapě světa. Žádná cestovní zvířata, žadné zrychlení, všude jinde musíte jít po svých a ta rychlost je velice, VELICE plouživá a pomalá. O létání si můžete nechat jen zdát (i když někdy zrova tato schopnost může narušit integritu příběhu a světa vůbec).
• Herní prostředí a ovládání nemusí sednout každému a nelze ho příliš dodatečně upravovat (zapoměňte na WoW s jeho addony, žádný UI editor). K dispozici sice jsou různá uživatelská nastavení jednotlivých kláves, pozice oken, mapy a chování kamery, přesto si budete muset zvykat a k plné spokojenosti budete potřebovat i notnou dávku trpělivosti. Nelze také přepnout pohled přímo z vaší postavy (first person view) a ve větších bitvách je obtížné cílení.
• V obrovských WvWvW lokacích jsou taktéž agresivní potvory, které se velmi často připletou do hromadných kouzel a rázem bojujete nejenom proti hráčům ...
• Guild Wars 2 je stejně jako každá online hra velmi návyková a čas žeroucí. Nic by se nemělo přehánět a ani sebelepší hra by na vašem pomyslném žebříčku hodnot neměla stát na postu nejvyšším. Nikdy.

 VIDEO: Představení ras v Guild Wars 2

 Nakonec stejně nejvíce záleží na lidech, se kterými budete sdílet dobré i zlé. Mít přátele, mít gildu, mít úctyhodné protivníky. Co víc si přát? Vaše volba :-)