Mnoho světů nehmotný Duch od té doby procestoval. Mnohé ho lákaly a některé lákají dodnes, však byl to jeden z nich, jehož volání se nedalo vzepřít, Volání Asheronu (Asheron’s Call – AC). A právě tam na sebe duch vzal svou první hmotnou podobu, v nuzné vesnici, daleko od divých zemí (Direlands) se zrodil gharundim Ninjagon ibn Chaar a později lučištník Carnow, avšak první jméno zůstalo vlastním. V těch časech bylo jen velmi málo odvážných dobrodruhů, byl to samý počátek nové éry. Ninjagon měl však velké štěstí, neboť spolu s ním přišli i jiní – přátelé moudří, přátelé ve zbrani, přátelé na život a na smrt z gildy Atlan’s Army, se kterými putuje dodnes a když bohové dají, ta cesta bude ještě nějaký čas pokračovat.
Zocelen stovkami zuřivých bitev, všech proti všem ve světě bez vládce a pravidel (full PvP), nyní prost všech iluzí o kráse války, o cti a o věrnosti, když štěstěna se obrací zády, zabloudil Duch až na nehostinný sever mezi Midgardské kmeny vikingů, do Temných časů Kamelotu (Dark age of Camelot - DAoC). Tu zrodil se norsemen Thorlander uprostřed války o posvátné relikvie a pomáhal mu šaman Akandor. Zde Duch nalezl to co vždy hledá – uprostřed krvavé řeže, na hradbách dobitého hradu , u další nedobyté brány, zapřen do beranidla na které se valí vřící olej obránců. Jako řadový člen severské gildy Norwegian Woods a později jako její gild master vedl Thorlander nelítostnou válku proti zbabělému Albionu a mystické Hybernii. Tam bylo jeho místo a nenasytný lev v srdci byl projednou spokojený – po nějaký čas.
Tu však odněkud z dáli, dunivé bubny ohlásily příchod fenoménu Světa Válečnictví (World of Warcraft – WoW). Země Azerothu stvořená Titány – kolosálními bytostmi metalické kůže. Ninjagon a později v Jinozemi (Outlands) i Thorlander a Velmirez – byla různá jména stejného Ducha, který ač přes veškerou rozmanitost a genialitu Azerothu, zde nenalezl přesně to, co hledal – bitvy epických rozměrů, obranu vlastních domovů, záměr k tomu proč bojovat, možnost vydobýt si respekt a uznání, využít taktiku a bojové zkušenosti. Duch však nikdy nebude litovat těchto zážitků a vzpomínek, cožpak lze zapomenout na triumf na starým bohem C‘thunem či dokonalé pokoření Lady Vashj ?
3 komentáře:
Zdravim ducha valečníka. Diky za info o tvem zrodu a drzim palce aby ti ruka s mecem ve svete nasilí neumdlela (a prsty nad klavesnici se artritidou nezkroutily ve svete realnem :-) )S napetim cekam na pokracovani tveho pribehu.
TomGreat
Zdravím Tome, "odměna" tě nemine , cha chá, možná již příště :-)
Koukám, že jsi se do toho pustil s vervou. Jen tak dál!
Okomentovat